Elein I.

9. února 2008 v 14:36 | Souxinka |  tajné
,,Kampak?" prudce ji chytil za zápěstí, když se snažila odtáhnout a tázavě pozvedl obočí. Dřívější předstíraná vášeň byla teď pryč. Namísto toho hleděla do obličejě razantnímu a jízlivému muži.
,,Mám žízeň.." odsekla. Vůbec se nesnažila o nějaký milejší tón hlasu. Už jí to začalo pomalu unavovat. Dělat mu módní doplněk, plodičku dětí. Pche. A to vše jen kvůli pomyslnému klidu a míru dvou zemí. Sama by raději stála v první frontě, než stála s křečovitým úsměvem po jeho boku.
Mlčel.
Co jiného mohl také říci? Pustil ji a ona okamžitě slezla z postele. Cestou k vyřezávanému stolu, na němž ležela nádoba s čistou vodou, si upravovala šaty, které povolily pod jeho nenechavými dotyky. Hnusila se sama sobě. Místností stále vířilo to nepříjemné ticho, které doplňovaly jen její kroky a pohyby dlaní, když nalévala vodu z džbánu do připravené sklenice. Až po chvíli se odvžila otočit k němu čelem. Opřela e zády o stolek a sklenici pozvedla ke rtům.
Stále mlčel a vyčítavě na ni hleděl. Nesnášela ten jeho výraz v obličeji. Tu nepochopitelnou nadřazenost, která mu čišela z očí v každém jeho pohledu na ní. Dle jejího názoru to byl ten největší slizký idiot, s jakým měla tu čest. A jeho postelové výkony? Snad by se smála, kdyby to jen nebylo tak otřesné. Raději vždy zavírala oči a myslela na Frederika. Jistě, Frederika,jejího úspěšně tajeného milence, ale i přesto ze sebe nemohla dostat ten pocit špíny.
Ležet pod tíhou nechutného chlapa, který každé jejich sexuální dovádění bral jako menší válku, pokus o dobytí cizho území. Bože, to je tak infantilní a úchylné. V každém případě naprosto nevzrušující. Doslova trpěla každou noc, kdy musela ležet po jeho boku a výmluvy byly čím dál tím častější.
Spousta myšlenek se jí teď honila hlavou. Měla chuť vzít ze svého okolí něco těžkého a tupého, čím by ho mohla umlátit k smrti.
,,Jsi frigidní ..." trpce se zasmál a věnoval jí dlouhý pohrdavý pohled. Pevně zatla levou dlaň v pěst. Musela se opravdu velmi přemáhat, aby mlčela teď zase ona. Zjevně ho již dlouhé ležení v posteli bez přímého výsledku začalo nudit. Vstal a natáhl si kalhoty. Mlčky ho pozorovala.
Já a frigidní? Roberte, to bys teprv viděl, jak dokážeme s Frederikem dovádět ..
Pomyslela si. Jedině takové myšlenky jí teď udržovaly v relativním klidu. Poklidně se napila. Doušek chutné ledové vody jí příjemně zklidnil nažhavené hrdlo připravené vychrlit ty nejpeprnější slova, jaká byla kdy ochotna použít. Položila sklenici na stolek a letmo na něj pohlédla zrovna ve chvíli, kdy vycházel ze dveří. Hlasitě prásknul dveřmi. Aniž by to chtěla,nadskočila leknutím nad tou ranou.
,,Idiote.." vyštěkla na jeho adresu a chytla se za místo u srdce. Poté si dlouze oddychla. Je pryč, konečně pryč. Dnes ani nemusela snášet to jeho věčné "dobývání" a mohla po dlouhé době opět bez výčitek ulehnout na svém lože. Sama. Předpokládala, že dnes se již do jejich společného pokoje nevrátí. Ostatně jako vždy, kdy jeho pokusy dopadly neúspěchem, což bylo k jeho smůle a nevrlosti v poslední době opravdu často.
Po chvíli tichého přemýšlení se ktáce upravila před zrcadlem a rozhodla se odejít vstříc koupelnám. Napřed ale musela najít svou služebnou. Vyšla ze dveří a rozešla se chodbou vstříc hlavnímu nádvoří. Po cestě naštěstí potkala Selen.
,,Ach, má paní, omlouvám se, že jdu tak pozdě, ale v kuchyni se vyskytl menší problém." okamžitě když Elein viděla, poklekla a se skloněnou hlavou pronášela slova vůči jí.
,,To je v pořádku .. " zastavila se a pohlédla na malou nádobku, kterou služebná nesla na stříbrném podnose. Měla opravdu odpuzující nazelenalou barvu. Elein bylo okamžitě jasné, o co se jedná. V posledních týdnech se jí Robert snažil navnadit podobnými povzbuzujícími přípravky, bez úspěchu, jako vždy. Jednou se snad i odhodlala a vypila ten hnus. Spíše ze zvědavosti Samozřejmě, že neměl žádné účinky krom toho, že se pár minut po jeho vypití zabavila snažením přijít na přísady takové nechutnosti. Někdy vážně zírala, kolik pitomců na dvoře je ochoten Robert vyplácet.
,,Nebo snad je již pozdě?" odvážila se pohlédnout své paní do očí. Když spatřila její úsměv, který se pomalu měnil v hlasitý smích. Nechápavě na ni zírala neschopna slova.
,,Proč mi proboha nosíš takové hnusy ... " se smíchem pozvedla nádobku z tácku a odhodila i přes římsu dolů na nádvoří, kde se s hlasitým prásknutím rozletěla na spoustu střepů.
,,Já ... má paní, nezlobte se .. to váš choť ... " bojácně couvla pár kroků a hlasitě polkla ve snaze uvolnit sevřené hrdlo.
S úsměvem na rtech nevěřícně zakroutila hlavou. ,,To je v pořádku, Selen, pojďte prosím za mnou.." pokynula jí a rozešla se s hlasitým klapotem podpatku o kamenou podlahu dále chodbou.
,,Cožpak vám .. vám to nepomáhá?" odhodlala se po chvíli cesty k odvážné otázce služebná.
,,To opravdu myslíte vážně? Nepotřebuji nic takového, spíš hodně prášků na spaní, klapky na oči a nějaký přístroj na hekavé zvuky. Snad potom by byl Robert spokonený .. "uchechtla se a stále pokračovala v uvedlém tempu.
Selen okamžitě zrudla. Snad by i něco řekla, ale její tvář zůstala v němém ůžasu nad slovy její paní. Po pár okamžicích se konečně uvolila k odpovědi: ,,To je milování s vaším choťem opravdu tak ..." hledala ty správná slova. Snad pro případ, že by jejich rozhovor někdo zaslechl.
,,Tak nechutné a odporné?" doplnila Elein za ni a upřela na ni zrak až ve chvíli, kdy se zastavila u dveří vedoucích do koupelny. ,,Ano .. bohužel je a snad se mi nedivíte. Stačí se na něj jen podívat. Nevzbuzuje ve mne žádné hříšné myšlenky, to tedy opravdu ne ... " opět se rozesmála a vešla do dveří jako první. Selen ji ochotně následovala a zavřela za nimi dveře.
TO BE CONTINUED
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama